Vila Hermíny Ripkové

Jedna z budov, které naše zařízení užívá, je i vila Hermine Ripka von Rechthofen, jedna ze slavných brněnských vil. Stavba byla v druhé polovině 20.století velmi necitlivě upravována, byť s ohledem na plnění funkce obytné a kancelářské budovy pro diagnostický ústav. Současná rekonstrukce by měla některé nešetrné zásahy minulosti napravit.

O její historii se můžeme dočíst v knize Slavné brněnské vily nakladatelství FOIBOS BOOKS s. r. o. toto:

Stavba představuje nejromantičtější a zároveň dominantní objekt vilového letoviska, jež vyrůstalo od začátku poslední třetiny 19. století v údolí Svratky. Asymetrickou dispozici vily, obracející se průčelím k řece, rozvinul architekt August Prokop (1838 – 1915) kolem hranolové věže s jehlancovou střechou, jejíž vertikálu podtrhl štítem rizalitu a dekorativně pojatými komínovými tělesy. Zvýšené přízemí pojal jako piano nobile s hlavním prostorem jídelny a s předloženou terasou, přístupnou kamenným dvouramenným schodištěm. Na jídelnu navazoval vpravo kuřácký pokoj ve věži, spojený s terasovou verandou. Na opačné levé straně se nacházela místnost k posezení s přiléhajícím skleníkem. Hlavní podlaží obsahovalo ještě tři ložnice, koupelnu a schodiště na půdu, zčásti vyplněnou dalšími třemi pokoji. Hospodářské vybavení – kuchyně, spíž, prádelna, sklepy a grotta s lodžií pod terasou – zaujímaly spolu s bytem zahradníka a pokojem pro služebnou suterén. Výraznou plasticitu vily umocňuje diamantové bosování, četné architektonické detaily i kontrastní barevnost: fasádní plochy měly červené a architektonické články šedé omítky. Podle dobového svědectví se musel architekt vyrovnat s náročným stavebním programem, i když měl k dispozici poměrně omezené finanční prostředky. Dominantní efekt vily dosáhl jejím pročleněním a živou siluetou. Stavebník současně nárokoval pojetí ve formách německé renesance. Tento požadavek nebyl v rozporu s celkovou dobovou tendencí, jež ze stylových, ale i nacionálních důvodů opouštěla kosmopolitní italizující neorenesanci a nahrazovala ji inspirací severskou renesancí nebo manýrismem. Nicméně z dispozičního řešení vily se zcela nevytratila ani jižní koncepce bydlení.

(Slavné brněnské vily, nakladatelství FOIBOS BOOKS s. r. o., autoři: Jan Sedlák, Iveta Černá, Dagmar Černoušková, Jindřich Chatrný, Lenka Kudělková, Jindřich Vybíral)